pondělí 2. května 2016

Do Kumbakonamu

Etapa by dle mapy měla vést pořád podél různých řek a jezer, to vypadá dobře.  Ale záhy přichází první zklamání : údajné jezero je úplně vyschle, ani kapka vody. I plánovaná řeka se ukazuje být zavodnovacim kanálem bez vody, z jeho břehu visí dolů splihle choboty vodních čerpadel připravených čerpat vodu do ryzovych poli, ale není co.
Dnes je málo stromů a není se kam schovat před poledním žárem. Na břehu kanálu jsou takové stříšky na čtyřech sloupech, to je ideální. Ale na podlaze přístřešku jsou zbytky dřevěného uhlí, že by grilovací piknikove plácky, myslí si Katka?
No, ne úplně přesně , jsou to taková malá vesnická krematoria.
Jedeme tedy priskokem od stromu ke stromu, od stínu ke stínu. Zastavujeme i po kilometru.
Druhá část nás vede po prašné cesticce po hrázi řeky, respektive jejího vyschleho koryta. Nádherný vhled do venkovského života, z výšky hráze vidíme místním doslova do kuchyně, což je malý ohynek s hrncem před rakosovym domeckem.
Dojezd do města je adrenalin mezi autobusy, kamiony, auty a motorkami, ale to už umíme.

Žádné komentáře:

Okomentovat