neděle 8. května 2016

Stravovací a pitný režim cyklisty v jižní Indii

Už při přípravě naší výpravy nám bylo jasné, že tak náročnou trasu v klimaticky složitých podmínkách můžeme absolvovat pouze s příslušnou péčí o náš zdravotní stav. Proto jsme nenechali nic náhodě a okamžitě po příletu přešli na místní jídelníček. Z domova jsme si přivezli pouze 2 tyčinky snickers a jednu corny pro případ největší nouze. Protože ten stav nenastal, vyhodil jsem jejich rozpatlane zbytky při balení na zpáteční cestu.
Pres noc se z nás stali vegetariáni a snasime to nečekaně dobře.
Ke snídani máme rýži se žlutou kejdou. Žlutá kejda je něco mezi omáčkou a kaší. Obsahuje hrách, čočku, cibuli, kardamon, hřebíček, skořici , curry, zázvor, kurkumu , koriandr, mrkev, kmín, kokos, šafrán,  česnek a spoustu dalších ingrediencí, co kucharovi zrovna přijde pod ruku. Ale hlavním základem jsou čili papričky v nekonečném množství.
Variantně máme i něco smazeneho, nějaký koblizek s překvapením.
Žlutá kejda může být i červená , hnědá, oranžová nebo jiná a také se různě jmenuje podle toho, jakou oblastí zrovna projíždíme.
Ji se to tak, že si ze směsi rýže a kejdy každý každý stravnik pravou rukou upatla sousto, které si vkládá do úst. Levá ruka se nepoužívá, ta je určena k jiným činnostem, a tak je schovaná decentně pod stolem. Aby člověka nelakalo ji použít, je lepší si na ni sednout.
Ve snaze zkrátit dráhu mezi talířem a ústy jíme v hlubokém předklonu a končíme s ústy v talíři jako pejsci. Ale i tak se nám občas nějaké sousto ocitne v klíně.
V lepších restauracích se jídlo podává na bananovem lupenu, v lidovkach na včerejších novinách.
K obědu máme to, co zrovna potkáme. Většinou to je ovoce : banány, melouny, granatova jablka, kokos, hroznové víno. A třeba taky mastný koblizek s překvapením nebo hrst smazenych nudlí na sucho.
Večeře je bohatší forma snídaně.
Díky zodpovědnemu přístupu ke stravování jsme celou cestu zvládli bez zdravotních problémů.

Žádné komentáře:

Okomentovat